Andalusie první políbení

 V lednu 2023 jsme se vydali na dva týdny do Andalusie. Už jsme nechtěli jen sedět doma v depresi z hnusného počasí, zimy a brzké tmy. Chtěli jsme se ohřát, trávit dny venku na sluníčku, kvalitně se najíst a pokochat se historickými místy a přírodou. Našla jsem levné letenky z Vídně do Malagy (tři dospělí a mimino tam i zpět za 422 Eur). Zarezervovali jsme si předem auto na celou dobu a první tři noci v apartmánu v Malaze, zbytek jsme řešili během výletu. Nakonec z toho bylo toto:

1-3.noc Malaga

Do ubytovaní v centru jsme přijeli až na večer. Ráno jsme prošli historickým městem přes Cervantesovo divadlo a katedrálu až na trh Mercado de Atarazanas. Paella s mořskými plody přímo na trhu byla jasnou volbou pro dnešní oběd. Počasí bylo na tričko s krátkým rukávem. Odpoledne jsme navštívili Alcazabu a pevnost Gibralfaro, kde jsme obdivovali maurskou architekturu a užívali si pěkné výhledy na město a moře. Navečer jsme to stihli do rodného domu Picassa. Výborným tapasem jsme zakončili tento naplněný den. Další den jsme se šli projít přes Centre Pompidou do přístavu a pokračovali v delší procházce podél pláže Malagueta přes Soho District podél řeky Guadamedina zpět do centra.

Co jsme nestihli? Musea Picasso a Carmen Thyssen, Museo de Malaga a Centro de Arte Contemporaneo.

4-6. noc Granada

Vyjeli jsme z Malagy do Granady. Po cestě jsme navštívili dvě místa- tunely de El Cantal a de La Cala del Moral a  jeskyni Nerja. Foukal silný vítr ale bylo slunečno. Kolem šesté odpoledne jsem přijeli do apartmánu v Granadě. Myslela jsem, že bychom po cestě mohli stihnout pár vesniček z Las Alpujarras (např. Capileira, Bubión a Pampaneira) v Sierra Nevadě, ale to se ukázalo být až příliš ambiciózní plán a museli jsme to vypustit z časových důvodů. I přes to, že následující den bylo chladno a pršelo, jsme po poledni vyrazili do Alcazaby, kde jsme měli co dělat, abychom stihli prohlídku všeho do zavírací doby. Druhý den v Granadě jsme zašli do Albaicinu, bývalé arabské čtvrti, vytlačili jsme kočátek ke kostelu San Nicolas, odkud je krásný výhled na Alhambru. Další zastávkou byla Sacramonte s muzeem Sacramonte, kde jsme se dozvěděli něco o historii jeskyních domků a flamenca. Po cestě zpět do ubytování jsme pošli kolem katedrály, prohlédli pár obchodů na trhu Alcaiceria, který připomíná trhy neboli souky v Maroku. Nedaleko odtud se nachází nádherná zlatem dekorovaná bazilika San Juan de Dios s relikviemi svatých. 

Co jsme nestihli? Cartuja klášter, arabské lázně, San Jeronimo klášter.

7-8. noc Antequera

Vyjíždíme z Granady do Antequery. Za námi pozorujeme zasněžené pohoří Sierra Nevada. Před tím, než se ubytujeme, zastavujeme v dolmenech, což jsou monumenty z období neolitu a doby bronzové, které sloužily jako pohřebiště a jsou příkladem megalitické architektury z pravěku. Odpoledne ještě stíháme kratší okruh v krasovém spektakulárním pohoří El Torcal. Ráno využíváme přítomnosti babičky, která nám hlídá malou, a vyrážíme směr Camino del Rey. Po tomto adrenalinovém zážitku se vracíme zpět do Antequery, kde si ještě procházíme historické památky jako Alcazaba, několik kostelů a je tu i muzeum.

9. noc Cordoba

Dopoledne přejezd do Córdoby. Několik hodin trávíme v Medina Azahara a v pozdním odpoledni si dáváme orientální večeři v historickém centru. Ve dvou barech hraje živá hudba španělskými rytmy, ale musíme to oželit kvůli malé. Další den prozkoumáváme židovskou čtvrť, Alcazar, katedrálu Mezquitu, přecházíme řeku po starém římském mostě Puente Romano. Dáváme si marockou snídani. 

10-12. noc Sevilla

V pozdním odpoledni přijíždíme do Sevilly. Babička večer hlídá a my jdeme otestovat místní gastro scénu.Příští den vycházíme do centra a bez konkrétních plánů si vychutnáváme čtvrť Santa Cruz, kde se nacházejí hlavní památky. Několik hodin nám zabrala návštěva Alcazaru. Obědváme ve vyhlášené paellové restauraci a prohlídku historického města zakončujeme na Plaza de Espaňa, kde hraje živá muzika a tančí se flamenco. Prohlídku sevillské katedrály máme naplánovanou na příští den. Je zde pohřbený Kryštof Kolumbus i jeho syn. Po prohlídce procházíme kolem Torre del Oro do čtvrti Triana. Cestou zpět do ubytování míjíme hodně kostelů a krátce zastavujeme u Metropol Parasol- Setas de Sevilla, což je moderní dřevěná konstrukce s panoramatickou terasou.

Co jsme nestihli? Casa de Pilatos, Plaza de Torros, Basilica de la Macarena, Museo de Bellas Artes, Palacio de las Dueňas. Flamenco show.

13. noc Cádiz

Zaparkovali jsme na konci města a šli podél několika kilometrové pláže La Caleta až do historického centra, kde jsme měli domluvené ubytování. Byl teplý slunečný den. Autobusem jsme pak jeli pro auto. Únava se na nás už podepisuje, motivace objevovat slábne. Kupujeme jídlo v supermarketu a vaříme si královskou večeři. Ráno si vychutnáváme výhled na katedrálu z kavárny na náměstí a procházku k pevnostem San Sebastian a Santa Catalina. Kolem poledne vyrážíme směr Ronda. Po cestě nás zaujme bílé městečko Arcos de la Frontera, takže děláme krátkou zastávku. 

14. noc Ronda

Po ubytování se v Rondě vycházíme na obhlídku města. Směřujeme k hlavní atrakci- Puente Nuevo. Scházíme níž do kaňonu El Tajo, abychom si mohli most prohlédnout a vyfotit i s vodopádem. Pak přecházíme mosty Puente Viejo a Puente San Miguel, prochazíme podél Puerta de Almócabar a kolem Baňos Arabes a Casa del Rey Moro. Hlavní nákupní ulicí se vracíme do apartmánu. Poslední den dopoledne se přesunujeme zpět do Malagy. Před tím než vrátíme auto na letišti se zastavujeme v restauraci El Tintero, cca 10 km severně od Malagy, kde si dáváme čerstvé plody moře na rozloučenou.

Zhodnocení:

Počasí mohlo být teplejší. V Granadě bylo pod 10 stupňů a pršelo, v Rondě byla také podobná zima ale slunečno. Teplé (18 stupňů) a slunečné počasí jsme chytli v Malaze a Cádizu. Ostatní dny nám svítilo sluníčko, ale byla docela zima, cca kolem 12 stupňů. Proto bych příště jela raději o měsíc později, kdybych chtěla jet v zimních měsících. Denní světlo bylo až do sedmi hodin večer, což je oproti ČR vítaná změna v tomto období.

Co se týče jiných turistů, tak ti byli všude, a to byla půlka ledna. Kde už mě jejich počet vadil, tak to bylo v Seville v Alcazaru a katedrále, v Granadě v Alcazabě, v Malaze byly plné restaurace a uličky v historickém centru, jinak to bylo přijatelné. Ani si nechci představovat, kolik lidí navštěvuje tyto známé památky od jara do podzimu. Vyhnout dlouhým řadám na lístky se dá tak, že si vstupenku pořídíte online přes oficiální weby a ne žádné prostředníky.

Jídlo ve Španělsku nikdy nezklame. Hrozné restaurace tam snad ani, až na nějaké kebabárny, spíš nevyskytují. Typický pokrm je paella, tapas a mořské plody na různé způsoby. Já mám ráda smažené baby calamáry- chipirones, kalamáry na grilu, chobotnici pulpo a la gallega nebo jen tak na grilu, patatas bravas (brambory s dipem), plněné krokety, pan con alioli (chleba s česnekovou majonézou), gambas al ajillo (krevety na česněku, petrželi a olivovém oleji), mejilones a la marinera (slávky v rajčatové omáčce).

Ceny byly vyšší než v ČR, ale stále přívětivé. Nejvíc jsme typicky utratili za jídlo a ubytování. Další výdaje byly půjčovné auta (cca 250 Eur na 14 dní), benzín a vstupy do památek (cca 15 eur do těch známějších, Camino del Rey 18 Eur za osobu) a občas jsme museli platit parkovné (až 20 Eur na 24 hodin). Po sečtení všech výdajů mi vyšlo, že jsme za těch 14 dní utratili cca 910 Eur na osobu (mimino do toho nepočítám) včetně letenek a vlakových jízdenek do Vídně. Měli jsme velmi pěkná převážně nová ubytování, které jsme hledali přes booking. Na noc to vycházelo okolo 70 Eur pro všechny.

V autopůjčovně nám dali auto značky Renault, do kterého jsme tak tak vše narvali (rozuměj pořádný sportovní kočárek, autosedačku, pěti kilovou tašku, dvě krosny a jeden kufr plus tři menší tašky). Hned druhý den jsme urazili kus zpětného zrcátka, ale vzhledem, že jsme měli plné pojištění, tak to při vracení auta nikdo neřešil. Jinak nás tento typ auta moc nenadchl, ale dojeli jsme všude bez problémů.

Cestování s miminkem bylo náročnější než za starých bezdětných časů. Tím, že s námi jela babička a s malou zůstala, když jsme si potřebovali někam vylézt, jsme měli trošku jednodušší situaci. Také jsem hodně využívala v katedrálách a alcazabách nosítko a kočárek nechala zaparkovaný bokem. Pořádný sporťák s gumovými koly byl super, neumím si představit toto absolvovat s nějakým sice skladným ale rachotícím se a viklajícím se kočárkem s plastovými koly. V Granadě jsme museli párkrát kočár vynášet po schodech ve čtvrti Albaicin a taky to tam bylo dost kopečkovité, ale žádný problém pro trošku odolnější rodiče. Vyškrábat se na Gibralfaro v Malaze s kočárkem je už pro ty odolné a vytrénované. 

Andalusie je velká oblast, která má co nabídnout i pro vracející se návštěvníky. My jsme si zvolili okruh velkých měst a těch nejznámějších památek. Po druhé bych jela na jaro či podzim, abychom si mohli užít i moře. Víc než na vnitrozemí bych se zaměřila na přímořská městečka na sever a jih od Malagy na trase Cádiz-Malaga-Almería. Určitě bych vymyslela i výlet do Sierra Nevady, kdyby nás už moře nudilo. A také bych si ráda odškrtla Gibraltar z míst ještě nenavštívených.